Klíčové kroky studentského projektu PILSEN CUBE na cestě do VesmíruBuďte u toho s námi. Podílejte se na návrhu, realizaci družice a výzkumných pokusů na oběžné dráze.

Máte chuť podílet se na návrzích experimentů, jejich realizaci, nebo „jen tak“ s námi spolupracovat? Pak nás neváhejte kontaktovat.

Jak se do projektu zapojíte

Do soutěže o umístění experimentu na palubu pikosatelitu se mohou přihlásit jednotlivci  i týmy složené ze studentů středních škol. Soutěž se odehraje ve 3 fázích:

  • Návrh vlastního experimentu (tzv. payloadu družice)
  • Sestavení prototypu navrženého experimentu
  • Instalace experimentu do družice

Experimenty mohou být realizovány dle zadávací dokumentace celkem ve třech kategoriích složitosti, od jednoduchých analogových nebo digitálních senzorů napojených na vnitřní subsystémy družice až po vlastní subsystém družice. Pro inspiraci uvádíme několik témat zajímavých k realizaci na malých družicích:

Senzory pro měření prostorové orientace satelitu a měření jeho rotace

Jedná se o různé elektronické gyroskopy měřící rychlost rotace kolem tří os, detektory Slunce měřící jeho polohu vůči družici, CMOS miniaturní kamery pro určení polohy zemského horizontu nebo pro určení pozice podle katalogu hvězd, IR detektory pro bezkontaktní teploměry určující pozici zemského disku, magnetometry měřící změny vektoru magnetického pole Země, atd.

Testování odolnosti základních součástek proti podmínkám vesmíru

Mnoho součástek důležitých pro činnost družice je citlivých na prostředí vesmíru (radiace, rozsah teplot, vakuum). Zajímavým experimentem by tak byla testovací deska, která by během činnosti družice cyklicky testovala několik funkčně podobných součástek různých výrobců. Kriticky důležité součástky satelitu jsou zejména řídící procesory, paměti, stabilizátory napětí, operační zesilovače, slučovací diody v napájení, nadproudové ochrany a odpojovače, budiče datových sběrnic, obvody radiových transceiverů, solární články, atd.

Senzory měřící základní parametry satelitu

Jedná se zejména o měření teplot v různých částech družice, sledování napájecího napětí, logování extrémních stavů (sledování maxim a minim), měření osvitu družice v různých částech spektra (ultrafialové, viditelné, infračervené, IR, tepelné záření), atd.

Soutěž se neomezuje pouze na experimenty elektronické, je možné je připravit i z jiných oblastí, které lze vyhodnotit (biologie, fyzika, strojírenství a další.

Do projektu se mohou zapojit i jednotlivci nebo týmy, kteří nemají zkušenosti s vývojem elektronických systémů. Ti mají možnost spolupracovat v oblasti zpracování měřených dat ze sady standardních senzorů (snímání teplot, napětí, proudů, rychlosti rotace, magnetického pole, ozáření stěn satelitu v UV, Vis a Infra vlnové oblasti) na palubě satelitu, hledat v těchto datech souvislosti a možnosti jejich využití, diagnostikovat stav satelitu a úroveň stárnutí jeho systémů. Mohou také spolupracovat v oblasti realizace softwaru pro operování satelitu  a řízení procedury rádiové komunikace přes webové rozhraní. K dispozici bude rozhraní k operování satelitu (obdoba http://pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/static.html) a studenti se tak budou moci seznámit s plánováním činnosti satelitu na oběžné dráze, s jeho povelováním, stahováním a zpracováním.

Některé možné formy spolupráce uvádíme zde, ale samozřejmě je možné s vlastním nápadem.

Programátor pro podporu operátorů satelitu

Pro družici se počítá s webovými stránkami, které umožní jednotlivým zapojeným týmům  a operátorům satelitu plánovat činnost a stahování dat experimentů. Zde je prostor pro šikovné programátory, aby upravili stránky dosud využívané pro řízení satelitu VZLUSAT-1 do podoby potřebné pro projekt studentského satelitu a pro zobrazování v mobilních zařízeních (telefony, tablety). Součástí webu je například i práce s 3D grafikou  a mapovými aplikacemi, databázemi a další.

Datový analytik

Další možností zapojení se do projektu je výpomoc s analýzou stažených dat, kdy je potřeba ve velkém množství dat v databázi pracně vyhledávat souvislosti, případně generovat doplňující údaje. Pro představu, pokud se některý ze systémů družice často restartuje, je potřeba dohledávat, za jakých teplot k tomu docházelo (je to způsobeno konkrétní teplotou nebo rychlostí změny teploty?), jaké bylo v danou dobu napájení (je to způsobeno poruchou v napájení nebo rušením od napájecího zdroje?), kde se v danou dobu satelit nacházel (ve stínu Země nebo na ozářené straně, prolétával oblastí se zvýšenou radiací?).

Stanoviště pro příjem signálů družice

Tato a celá řada podobných družic využívá pro přenos dat radioamatérské pásmo 434 MHz až 438 MHz, pro které je možné si postavit přijímací zařízení s vlastní anténou a levným přijímačem v podobě USB klíčenky. Poté je možné pravidelně data z družice doma přijímat nebo požádat spolužáky ze zahraničí o výpomoc. Družice se totiž v dosahu přijímače nachází pouze několikrát denně na velmi krátkou dobu v řádu minut a druhé přijímací stanoviště ve vzdálené oblasti (Austrálie, Amerika, Afrika, Asie) pomůže tuto dobu k přenosu dat zdvojnásobit.

Registrační formulář

Souhlasím s podmíkami projektu.Podmínky projektu naleznete zde