Buď součástí projektu Pilsen Cube II

Buď součástí projektu Pilsen Cube II

Jsme tu zpátky v novém roce! Nový rok – nové příležitosti! Co zkusit něco, co ti dá do života spoustu zkušeností a třeba odstartuje začátek něčeho velkého?

Odvážné a technicky zdatné studenty, kteří si vybojovali možnost poslat svoje experimenty do vesmíru, už známe – ALE! Stále máš možnost se do naší vesmírné mise zapojit. Jak?

Můžeš s námi spolupracovat v oblasti zpracování měřených dat ze sady standardních senzorů (snímání teplot, napětí, proudů, rychlosti rotace, magnetického pole, ozáření stěn satelitu v UV, Vis a Infra vlnové oblasti) na palubě satelitu, hledat v těchto datech souvislosti a možnosti jejich využití, diagnostikovat stav satelitu a úroveň stárnutí jeho systémů. Nabízí se i oblast realizace softwaru pro operování satelitu a řízení procedury rádiové komunikace přes webové rozhraní. K dispozici bude rozhraní k operování satelitu (obdoba http://pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/static.html). Seznámíš se s plánováním činnosti satelitu na oběžné dráze, s jeho povelováním, stahováním a zpracováním. To zní přece skvěle!

Pro družici se počítá také s webovými stránkami, které umožní jednotlivým zapojeným týmům a operátorům satelitu plánovat činnost a stahování dat experimentů. Zde je prostor pro šikovné programátory, aby upravili stránky dosud využívané pro řízení satelitu VZLUSAT-1 do podoby potřebné pro projekt studentského satelitu a pro zobrazování v mobilních zařízeních (telefony, tablety). Součástí webu je například i práce s 3D grafikou a mapovými aplikacemi, databázemi a další.

Další možností zapojení se do projektu je výpomoc s analýzou stažených dat, kdy je potřeba ve velkém množství dat v databázi pracně vyhledávat souvislosti, případně generovat doplňující údaje. Pro představu, pokud se některý ze systémů družice často restartuje, je potřeba dohledávat, za jakých teplot k tomu docházelo (je to způsobeno konkrétní teplotou nebo rychlostí změny teploty?), jaké bylo v danou dobu napájení (je to způsobeno poruchou v napájení nebo rušením od napájecího zdroje?), kde se v danou dobu satelit nacházel (ve stínu Země nebo na ozářené straně, prolétával oblastí se zvýšenou radiací?).

A nebo si pořiď stanoviště pro příjem signálů družice – tato a celá řada podobných družic využívá pro přenos dat radioamatérské pásmo 434 MHz až 438 MHz, pro které je možné si postavit přijímací zařízení s vlastní anténou a levným přijímačem v podobě USB klíčenky. Poté je možné pravidelně data z družice doma přijímat nebo požádat spolužáky ze zahraničí o výpomoc. Družice se totiž v dosahu přijímače nachází pouze několikrát denně na velmi krátkou dobu v řádu minut a druhé přijímací stanoviště ve vzdálené oblasti (Austrálie, Amerika, Afrika, Asie) pomůže tuto dobu k přenosu dat zdvojnásobit.

Nebo jednoduše přijď s vlastním nápadem, dveře do vesmíru jsou ti otevřené! 🙂  Prostě nás jen kontaktuj!

        

Sdílet tento článek